Takzvaný cirkulární deficit (circularity gap), tedy procento neobnovitelných zdrojů zůstávajících mimo uzavřený cyklus recyklace, činí celosvětově 92,8 %. Současně spotřebováváme 1,6krát více zdrojů, než kolik umožňují regenerační schopnosti naší planety. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila organizace ThinkCo ve spolupráci s partnery včetně Skanska, JW+A a Revive. Naprostá většina budov v Evropské unii nesplňuje kritéria udržitelného stavebnictví, celkově jsou zodpovědné za téměř 40 % veškeré energetické spotřeby. Odpovědí pro udržitelný development je cirkulární ekonomika. V České republice k ní můžeme zařadit projekt Mercury společnosti Skanska v pražských Holešovicích. Na něm právě probíhají demoliční práce podle principů cirkulární ekonomiky.
Nová zpráva, zveřejněná výzkumnou laboratoří ThinkCo ve spolupráci se společnostmi Skanska, JW+A, Revive, System 3E, Syrena Real Estate a Torus, představuje klíčové přínosy cirkulární ekonomiky pro realitní sektor. Svět v současnosti produkuje a spotřebovává zboží lineárním způsobem: těžíme suroviny, vyrábíme z nich produkty, které pak prodáváme a používáme, dokud většinu z nich nevyhodíme. Cílem ekonomiky s uzavřeným cyklem, známé také jako cirkulární ekonomika (CE), je zachovat hodnotu produktů, součástek a materiálů po co nejdelší dobu a omezit tak množství odpadů a znečištění. Projekt Mercury je v současnosti první vlaštovkou cirkulární ekonomiky v českém realitním developmentu.
Celosvětově je stavebnictví zodpovědné za 35 % celkové spotřeby energií, za produkci 38 % emisí CO2 spojených s energií a za 50 % spotřeby přírodních zdrojů. Jen v EU tvoří suť ze staveb a demolic přibližně 30 % veškerého odpadu. Proto jsou nemovitosti jednou z nejdůležitějších oblastí cirkulární ekonomiky. Ze stejného důvodu je také tak nesmírně důležité dávat produktům nový život. Příkladem tohoto přístupu je projekt Mercury společnosti Skanska v pražských Holešovicích, v rámci kterého vzniknou moderní kancelářské prostory.
„Projekt Mercury je obzvláště významný, neboť se jedná o první investici takového rozsahu do developerského projektu v ČR, který je realizován v souladu s principy cirkulární ekonomiky," říká Eva Nykodymová, manažerka pro oblast zdraví, bezpečnosti a udržitelnosti jednotky komerčního developmentu společnosti Skanska pro střední a východní Evropu. Mercury nahradí budovu Merkuria z roku 1971, která již neodpovídala současným standardům bezpečnosti, zdraví a vlivu na životní prostředí. Rozhodnutí o demolici původní budovy předcházely hloubkové analýzy její konstrukce, použitých materiálů a instalovaných systémů, které umožnili opětovné využití mnoha jejích součástí.
Podle průzkumu společnosti ThinkCo lze opětovně využít přibližně 25 % materiálů v tradiční budově, recyklovat se jich dá dokonce 70 %. Projekt Mercury bcílí na 80% recyklaci nebo znovupoužití z přibližně 14 000 demoličního materiálu.
Udržitelný development může být ziskový
Zavedení cirkulární ekonomiky v Evropě do roku 2030 by podle odhadů mohlo zvýšit HDP kontinentu o 7 %. Zvýšení cirkularity ekonomiky však nelze dosáhnout bez zavedení radikálních změn v realitním sektoru. Jednání v souladu s principy CE může snížit emise skleníkových plynů během celého životního cyklu budov téměř o 60 %. Už jen využití ocelových konstrukcí, které lze rozebrat a znovu použít, může vést k 70% úspoře energie a snížení emisí skleníkových plynů o 80 % během celého životního cyklu budovy. Nicméně přeorientovat ekonomiku a oblast nemovitostí na cirkularitu je velice dlouhý a komplikovaný proces. To dokazuje i případ projektu Mercury a jeho probíhající demolice. Ta se setkala s komplikacemi například v podobě neúplné stavební dokumentace a evidence materiálů, což si vyžádovalo dodatečné specializované testy, nebo problém se smíšeným složením některých prvků. Například části fasády obsahovaly sklo, ale také ocel, izolační materiály a další komponenty.
„Nedomnívám se, že za současného stavu našeho odvětví je možné zajistit rychlé provádění demolic s přihlédnutím k principům cirkulární ekonomiky. Jde o nový postup, který se všichni musíme naučit. Je to ovšem zásadní, pokud to s ochranou zdrojů a životního prostředí myslíme vážně. Proto jsme ve společnosti Skanska rádi, že můžeme být v čele tohoto úsilí,“ vysvětluje Eva Nykodymová.
Nový směr: profesionalizace renovace budov
Zpráva rovněž poukazuje na nový posun v oblasti renovací a úprav budov. Vysvětluje tři hlavní strategie, které budou v následujících letech dominovat trhu. Adaptační strategie spočívá ve změně funkce budovy na jinou, což zahrnuje přeměnu její konstrukce a vybavení. To může například znamenat přeměnu starších či zastaralých kancelářských budov na byty nebo transformaci postindustriálních budov na nákupní či kulturní centra nebo na kancelářské prostory. Expanzivní strategie představuje rozšíření využití budovy promyšleným přidáním nových prostor, ať již vedle, nad nebo pod původní stavbu. Pomocí proaktivní strategie je budova nadále využívána a zároveň probíhají preventivní opatření, jako je modernizace, implementace nových technologií a cílené opravy problematických míst, aby budova neztratila svou funkčnost.
„Uvědomění si významu strategií cirkulární ekonomiky v udržitelném rozvoji nemovitostí je zásadní. Důrazem na jejich rozvoj si nejen otevíráme dveře k růstu a odpovědnosti vůči životnímu prostředí, ale také se díky tomu připravujeme na výzvu, kterou představují stále se zmenšující přírodní zdroje," uzavírá Eva Nykodymová.